Preventivní restrukturalizace: Nástroj pro firmy v krizi?

Nová legislativa přinesla firmám možnost preventivní restrukturalizace jako nástroj pro překonání finančních potíží a vyhnutí se insolvenci. Ačkoliv zamýšlený prospěch je značný, první pokus v případě hutě Liberty Ostrava skončil fiaskem.

„První vlaštovka preventivní restrukturalizace podle nového zákona! Je skvělé se na plánu preventivní restrukturalizace podílet a vidět, jak se z právní teorie stává praxe,“ radoval se předčasně v únoru tohoto roku na sociální síti LinkedIn advokát Liberty a kontroverzní exministr spravedlnosti Robert Pelikán poté, co restrukturalizační správce Liberty podal návrh na zrušení moratoria podniku, ale Krajský soud v Ostravě tomuto nevyhověl. Ještě v květnu pak Liberty vydala tiskovou zprávu o tom, že začala naplňovat svůj restrukturalizační plán, ale už o měsíc později pak na sebe společnost sama podala insolvenční návrh. Co k tomu vedlo, se ještě dostaneme, co je ale dobré říci už teď, že se navíc teď ukazuje, že dlužník vyvedl z hutě Liberty Ostrava několik miliard korun. Tvrdí to alespoň její insolvenční správce Šimon Peták.

Bez dohody to nejde

Připomeňme jen pro úplnost, co čtenáři Konkursních stran asi dobře vědí: cílem preventivní restrukturalizace je poskytnout nástroj a pravidla pomoci firmám, které sice ještě v úpadku nejsou, ale zároveň jim pád do insolvence bez podniknutí záchranných kroků reálně a brzy hrozí. A klíčové v tomto případě bude, zda a v jaké podobě dojde k dohodě s klíčovými věřiteli na tom, jak a kdy bude firma pohledávky splácet. Zjednodušeně: smyslem zákona bylo umožnit podnikatelům díky včasné preventivní restrukturalizaci předejít formálnímu řešení nesnází prostřednictvím insolvenčního řízení. Problém je, že podle některých expertů přistupují podnikatelé k řešení svých problémů stále pozdě a pak už nelze tuto krizi řešit preventivní restrukturalizací, protože její podmínkou je právě neexistence úpadku. „Včasnost řešení problémů je tedy klíčem k úspěšnému užití nástroje, jakým je preventivní restrukturalizace,“ uvedl již před časem insolvenční správce Lee Louda, který je zároveň vedoucí Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka při VŠE v Praze.

Jak třeba pro SZ uvedl Michal Kuděj z Katedry strategie Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze (který se zároveň podílel na přípravě pravidel pro preventivní restrukturalizaci), pro optimální výsledek je nutné, aby preventivní restrukturalizace by nebyla používaná ‚na sílu‘. „Na rozdíl od insolvenčního řízení, které je ze své podstaty konfliktní, má být preventivní restrukturalizace konsenzuální. Preventivní restrukturalizace je pro firmy ve finanční tísni možnost, nikoliv povinnost,“ uvedl Kuděj. Jenže to se právě zatím prakticky neděje. Což přiznává i samo Ministerstvo spravedlnosti, které zákon o preventivní restrukturalizaci připravilo. To potvrdilo i neúspěch tohoto právního nástroje v případě Liberty Ostrava „Lze potvrdit, že Liberty Ostrava dosud představuje jediný případ využití institutu preventivní restrukturalizace a restrukturalizačního řízení. Podle dostupných statistických dat je dále evidováno dalších jedenáct návrhů na vyhlášení individuálních moratorií před zahájením restrukturalizačního řízení,“ potvrdila tisková mluvčí resortu justice Marcela Nevšímalová s tím, že nelze vyloučit ani to, že relativně nízký počet případů je dán tím, že dosud uběhlo od nabytí účinnosti nového zákona pouze 10 měsíců a odborná veřejnost se zatím s možnostmi jeho využití dostatečně neseznámila a nenasbírala zkušenosti s jeho fungováním v praxi. Jenže tomu se příliš věřit nechce: že by naše odborná veřejnost, která průběh příprav zákona o preventivní restrukturalizaci dlouhodobě podrobně sledovala – a také často kritizovala – byla nyní prakticky rok úplně neschopná cokoliv podniknout.

„O úspěšnosti či neúspěšnosti záchrany ovšem rozhoduje především výchozí ekonomická situace podnikatele a jeho schopnost přesvědčit klíčové věřitele o perspektivách svého dalšího fungování. Nový institut podle směrnice není konstruován k odvracení fatálních ekonomických či provozních selhání, neboť tomuto účelu již slouží insolvenční řízení. Procesní pravidla nového zákona proto logicky předpokládají i existenci neúspěšných scénářů, které nastanou při nadkritickém zhoršení ekonomické situace dlužníka,“ sdělilo Ministerstvo spravedlnosti SZ na otázku, zda v případě Liberty sehrálo nějakou roli i nastavení zákona o preventivní restrukturalizaci.

Liberty-první vlaštovka tvrdě dopadla

Co se týče právě kauzy Liberty Ostrava, tak podle Kuděje z Katedry strategie Fakulty podnikohospodářské VŠE bylo klíčové, že společnost nenašla společnou řeč se svým největším věřitelem, kterým byl její dodavatelem energií Tameh Czech. Naopak, jak už Konkursní noviny opakovaně informovaly (protože kauzu Liberty pro její význam, velikost, dopad na sociální a bezpečnostní problémy v regionu a specifičnost, vyplývající mimo jiné právě z důvodů neúspěšné preventivní restrukturalizace dlouhodobě sleduje) jejich konflikt nakonec vyústil až do situace, kdy Liberty vyšachovala Tameh ze spolurozhodování o průběhu restrukturalizace. Nedosti na tom, v samotné Liberty od počátku panovaly pochybnosti, zda má firma vůbec nárok na restrukturalizaci, a zda ve skutečnosti se nenachází v úpadku. Například před osmi měsíci dokonce samotný restrukturalizační správce Liberty kvůli tomu podal návrh na zrušení moratoria podniku, ale Krajský soud v Ostravě ale tehdy nakonec ještě firmu podržel.

Připomeňme, že tuzemská norma o preventivní restrukturalizaci vychází z evropské směrnice, kterou Evropský parlament a Rada EU schválily už v červnu 2019 a poté ji přikázalo přijmout členským zemím. Podobné právní nástroje existují už nyní třeba v Německu, Holandsku nebo ve Velké Británii, která ale již není členem Evropské unie.

Liberty Ostrava prodává majetek

Podle posledních údajů již také zkrachovalá huť Liberty Ostrava a její insolvenční správce zahájili prodej jejího nepotřebného majetku, kdy například ve výběrovém řízení prodávají odval Lihovarská ve Slezské Ostravě a stavební pozemky o rozloze přes 36000 metrů čtverečních ve Frýdku-Místku – Lískovci.

Jak známo, tato „halda“ neboli odval Lihovarská se nachází ani ne kilometr od areálu huti a již od roku 1958 se sem vyváží velkoobjemový odpad, včetně vysokopecní strusky. Té je zde podle odhadu kolem těžko uvěřitelných devět milionů tun, což potvrdil průzkum pomocí vrtů společností Talpa-RFP. Připomeňme, že huť v červenci tohoto roku chtěla prostor prodat společnosti FDXX strategie z Mikulovic na Jesenicku za 120 milionů korun. Jenže se objevilo několik zájemců, kteří za něj nabídli více, na což zareagoval insolvenční správce Šimon Peták, který firmě doporučil transparentní prodej například právě formou výběrového řízení, a Liberty pak návrh na prodej stáhla. „Díky průzkumu nyní víme, co prodáváme. Předpokládáme, že v rámci transparentního procesu prodeje Odvalu Lihovarská získáme do majetkové podstavy výrazně vyšší částku než 120 milionů korun, za kterou ho plánovalo dříve prodat za značně pochybných okolností představenstvo Sanjeeva Gupty,“ tvrdí insolvenční správce Peták.

Co se týče pozemků ve Frýdku-Místku, v tomto případě se jedná o celkem 30 parcel, které jsou podle územního plánu určeny zejména pro výstavbu rodinných domů a občanského vybavení. Zájemci musí účast ve výběrovém řízení potvrdit do 7. října, výsledek tedy bude znát až po uzávěrce tohoto čísla Konkursních novin, kauzu Liberty ale budeme nadále sledovat a analyzovat. V říjnu také chce Liberty propouštět dalších asi 120 lidí z provozů válcovny, údržby, dopravy a obslužných profesí.

Miliardy fuč

Jak jsme již uvedli, podle insolvenčního správce Šimona Petáka se nyní navíc ukazuje, že dlužník, tedy britsko-indický majitel vyvedl z huti Liberty Ostrava několik miliard korun. Proto jeho tým začal prověřovat oprávněnost všech pohledávek, a další budoucnost huti má být jasnější po jednání věřitelského výboru, ke kterému dojde na konec listopadu.

Podle Petáka jde v případě Liberty Ostrava o jednu z největších insolvencí u nás. A to nejen rozsahem dluhů, ale i co se týče počtu zaměstnanců, rozsahem činností integrovaného hutního podniku a řadou dalších aspektů. „Je velmi těžké srovnávat. Samozřejmě komplikací je zde řada, ale jsme na ně připraveni,“ uvedl Peták v ČT. Podle něj je potřeba rozlišovat pohledávky za majetkovou podstatu, které narůstají, a pohledávky, které se přihlašují, přičemž lhůta pro jejich přihlášení už skončila. „Tudíž ty se až na nějaké výjimky zahraničních věřitelů z Evropské unie nenavyšují. Co se týče jejich výše, to je předčasná otázka,“ uvedl Peták s tím, že toto bude na programu přezkumného jednání koncem listopadu. Důvod je totiž podle něj jednoduchý: přihlášeno je mnohem více pohledávek, nejen ty, které insolvenční správce považuje za opodstatněné; některé jsou duplicitní.

Autor: Petr Blahuš

Foto zdroj: pixabay.com