Česká ekonomika ve druhém kvartále roku klesla ve srovnání s loňským rokem o 0,4 procenta, ačkoli tento pokles byl menší než v předchozím kvartálu. Recese podle expertů končí, ačkoliv spotřeba státních orgánů vzrostla o více než tři procenta.
Centrální banka tehdy očekávala u HDP pokles o 0,7 procenta, když lepší byly výsledky spotřeby domácností i vlády a investiční aktivita, a naopak horší byl export. Ve svém jen o něco málo starším odhadu analytici ČSÚ předpokládali, že ekonomika státu na jaře meziročně poklesla o 0,6 procenta, nynější upřesněný odhad je ale o 0,2 procentního bodu příznivější. Předpoklad, že mezičtvrtletně HDP stoupl o 0,1 procenta, se nezměnil.
Na tomto výše uvedeném stavu, tedy meziročním poklesu, byť nepatrném měla vliv konečná spotřeba domácností a také úbytek zásob. České, moravské a slezské domácnosti snížily své výdaje ve srovnání s jarem 2022 o 4,5 procenta, a také celkově se výdaje na konečnou spotřebu snížily o dvě procenta. Změna stavu zásob se projevila meziročně i mezičtvrtletně. „Na straně poptávky byly ve druhém čtvrtletí hlavními faktory mezičtvrtletního růstu HDP tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. Pozitivně přispěly také vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností, které vzrostly poprvé po šesti čtvrtletích,“ uvedl pro ČT24 Vladimír Kermiet z ČSÚ. Hrubá přidaná hodnota, tedy rozdíl mezi produkcí zboží a služeb, náklady na produkci a spolu se saldem daní z produktů a dotací na produkty je součástí HDP, se ve druhém kvartále vyvíjela opačně než celkový hrubý domácí produkt, když meziročně vzrostla o 0,6 procenta a mezičtvrtletně klesla o 0,2 procenta. Podle statistiků to bylo hlavně tím, jak se od začátku roku vyplácely dotace na produkty. Na jejím meziročním růstu měl vliv průmysl a také odvětví peněžnictví a pojišťovnictví.
Všechny tyto údaje o HDP naznačují, že se státní ekonomika už vymanila z mělké recese, uvedl náměstek ředitele měnové sekce ČNB Jakub Matějů. „Domácnosti sice nadále čelí poklesu svých reálných příjmů, jejich spotřeba však poklesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s očekáváním ČNB o něco méně,“ dodal Matějů. U spotřeby domácností ČNB podle něj očekávala pokles o 5,3 procenta, když se mezičtvrtletně spotřeba domácností vrátila k růstu. „K tomu dopomohla mimo jiné postupně se snižující inflace,“ dodal expert ČSÚ.
Za celý rok očekává ČNB zhruba stagnaci ekonomiky, HDP by podle ní měl vzrůst maximálně o 0,1 procenta. „Po nevýrazném výkonu v první polovině letošního roku se ekonomika ve druhém pololetí vrátí k viditelnému růstu. Ten bude vyplývat především z obnovení růstu reálných příjmů domácností, které podpoří oživení spotřeby domácností. Významnou roli bude v růstu ekonomiky hrát také kladný příspěvek čistého vývozu, který bude odrážet její dobrou exportní výkonnost,“ uvedl Matějů.
Vyšší než očekávaná byla ale přes proklamace o nutnosti šetřit rovněž spotřeba vládních institucí, která meziročně vzrostla o 3,3 procenta, zatímco prognóza ČNB předpokládala růst jen o 2,8 procenta.
Jak v této souvislosti upozornila média, situace je nyní tak špatná, že vládní experti dostali nyní ze Strakovky zadání od premiéra Fialy (ODS), aby jí poradili, jak dostat stát zpět k růstu. V Národní ekonomické radě vlády proto musela vzniknout pracovní skupina, vedená ekonomem Dominikem Stroukalem. Jejími dalšími členy jsou ekonomové CERGE-EI Petr Jánský a Doc. Daniel Münich, Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz a Petr Zahradník z České spořitelny. Ekonomickou část skupiny doplňují sociolog Daniel Prokop, Ján Lučan z ČSOB a majitelka Petrofu Zuzana Ceralová Petrofová. Poprvé se experti setkají již nyní v září a už na říjnovém zasedání NERV chce vládě předat první podněty. Její šéf Stroukal přitom věří, že politici návrhy a náměty jeho expertů vyslyší a bude je akceptovat. „Vláda nás relativně poslouchá. Více, než jsem si myslel, že poslouchat bude. Politickým procesem ale často samozřejmě nedopadne všechno tak, jak jsme chtěli. Někdy je to dokonce naopak,“ připustil rozdíl mezi logikou a politikou Stroukal.
Jak totiž SZ upozornil, zatímco třeba Chorvatsko od začátku roku 2020 do konce roku 2022 vyrostlo o 10,7 procenta, výkon české ekonomiky za tu dobu spadl o jedno procento. Což dle SZ znamená, že je v tomto směru Česká republika nejhorší v celé EU a spolu se Španělskem jediná, kteří nedokázali ekonomiku rozhýbat na předpandemickou úroveň. A právě proto chce vláda stagnaci tuzemské ekonomiky zvrátit a vedle škrcení veřejných rozpočtů se chce zaměřit i na růst. Vyhlídky jsou totiž v této oblasti neradostné, a právě to, že vláda se nyní zaměřuje hlavně na úspory, škrty a větší výběr daní už kritizuje řada ekonomů. Podle nich je totiž stejně důležité naopak investovat, aby se situace země mohla v příštích letech zlepšit.
Výrazně nad původní odhady meziročně vzrostly investice, a to o 2,5 procenta, když ČNB původně očekávala jejich pokles o 0,5 procenta. „Příspěvek čistého vývozu k ekonomickému růstu byl nižší než prognózovaný, přičemž výrazně slabší růst vykázal jak vývoz, tak dovoz,“ uvedl za ČSÚ Matějů. Vývoz zboží a služeb meziročně vrostl o 4,5 procenta, když ČNB čekala růst o 8,1 procenta. Dovoz vzrostl o 0,8 procenta, zatímco prognóza centrální banky předpokládala růst o 3,7 procenta.
Co se týče současných prognóz vývoje na příští rok, ČNB počítá s růstem ekonomiky o 2,3 procenta, a to i přes fiskální konsolidační úsilí vlády, které bude částečně brzdit zejména růst spotřeby domácností, v menší míře také růst investic.
Stagnaci za celý současný rok očekává rovněž hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, podle něj se ale změní příspěvky jednotlivých složek HDP. „Mezikvartální údaje naznačují, že se česká ekonomika v polovině roku nacházela v bodu zlomu a že letošní druhé pololetí bude z hlediska struktury vypadat odlišně. Čekáme zejména odraz ode dna v soukromé spotřebě, k němuž napomůže nejen pokles inflace, ale zřejmě také zapojení části ‚covidových‘ úspor během letních dovolených. Export již naopak neporoste stejným tempem jako v prvním pololetí, jelikož globální poptávka zůstává utlumená,“ uvedl pro ČT Sobišek.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka ale nelze mezičtvrtletní růst HDP přeceňovat. „Zveřejněné výsledky nemění pohled na další vývoj české ekonomiky. Domácí poptávka se sice začíná stabilizovat, investiční dokonce růst, avšak nová rizika se objevují v zahraničí,“ poukázal na slabší hospodářskou výkonnost Německa, které je významným českým obchodním partnerem. „Kladná nula proto bude pro českou ekonomiku v letošním roce ještě dobrým výsledkem,“ dodal Dufek.
Autor: Petr Blahuš (red)
Foto: Archív KN
Aktuální číslo
2024 – 12