Naše anketa

Ekonomický marast kolem nás proniká do života nás všech, ať již se týká podnikání nebo běžného života: od řešení základních lidských potřeb, jako je mít co jíst a kde spát. Týká se to ale i řešení zhodnocení či jen prosté zachování našich úspor, mnohdy celoživotních. Jednou z možností jak o své peníze nepřijít kvůli stále jedné z nejvyšších inflací v celé Evropě, které se vládě stále nedaří srazit alespoň na úroveň EU, je nákup rizikových dluhopisů. I to má ale některá svá rizika, a proto jsme položili několika expertům otázku:

Vzhledem k tomu, kolik lidí si přes poradce koupilo rizikové dluhopisy, které nyní nejsou spláceny, očekáváte, že povedou s poradci žaloby kvůli misselingu? A jakou šanci byste takovým žalobám dávali?

Stát musí letos přijmout novou zákonnou normu o hromadných žalobách. Už nyní ale proběhl první proces, ve kterém se čeští vlastníci aut koncernu Wolkswagen dožadovali odškodnění v kauze Dieselgate. Ačkoliv ve věci není ještě definitivně rozhodnuto, zeptali jsme se několika právníků:

Historicky první hromadná žaloba u nás a její (zatím nepravomocný) výsledek: co bude znamenat pro chystaný nový zákon o hromadných žalobách?

Na počátku všeho je očekávání, a nejinak tomu je i každý rok na jeho počátku ledna. Krom bilancování uplynulého času naše myšlenky v tento čas nutně míří k představám toho, co nás čeká v blízké budoucnosti. Jak to tak vypadá, ani současný rok s trojkou na konci nebude pro mnohé z nás snazší jak předchozí dva roky covidových restrikcí a porušování lidských práv ze strany vlády nebo následující rok válečných hrůz. Spíše naopak. Proto jsme v tomto prvním čísle Konkursních novin roku 2023 položili vybraným osobnostem otázku: Co očekáváte a co by jste si přáli – pokud to není jedno a totéž – od roku 2023? Zde pak přinášíme jejich odpovědi.

Pro zobrazení tohoto článku musíte být přihlášen/a. Přihlásit. Nejste členem? Vytvořit účet

Hromadné žaloby jsou zbrusu novým institutem, jejíž zavedení čeká Českou republiku na základě nařízení jejímu právu nadřazené Evropské unii. Hořkou realitou je to, že se česká politická reprezentace zatím na podobě zákona o hromadných žalobách nedokázala shodnout – a to už na legislativě pracovala bývalá vládní legislativa.  Takže je jisté, že za nedodržení dohodnutého data implementace čeká Českou republiku od EU tučné sankce. A jisté také je, že nová právní úprava hromadných žalob bude velkým tématem a cílem nejen odborným, ale i sociálním a politickým, přičemž pouhé nekritické přebírání vzorů ze zahraničí je jistou cestou do pekla. Nehledě na to, že nás tak či tak čekají nemalé problémy (dokonce ústavního rázu) i překonání praktických rozporů závazné směrnice EU směrem k českému právu.

Přestože je tedy na jednu stranu už skoro pět minut po dvanácté, na druhou stranu je stále možnost ovlivnit alespoň trochu vládní podobu hromadných žalob. Proto jsme položili vybraným respondentům následující otázku:

Českou republiku čeká v brzké době povinnost určená Evropskou unií, tedy nutnost zavést do svého právního řádu institut tzv. hromadných žalob.  Ovšem nejen mezi politiky, ale i právními experty se bouřlivě debatuje o tom, v jaké podobě, resp. šíři by se měly hromadné žaloby do našeho práva implementovat.  Jste spíše pro jednoduchost nového zákona, pro ideu minimalistické úpravy hromadných žalob jen pro úzký okruh případů – v praxi třeba jen spory mezi spotřebiteli a výrobci? Nebo naopak preferujete co nejširší záběr nové právní normy, třeba kvůli vyloučení rizika okamžitých novelizací, které by jistě brzy vyplynuly ze vzniklé soudní praxe?

Situace na východě řádně zamíchala ustálenou vodou českého pracovního trhu. V České republice už žije podporováno skoro půl milionu Ukrajinců – což je mnohem více, než ekonomové považují za dlouhodobě ekonomicky zvládnutelné – a tak se logicky naskýtá otázka, co s nimi bude dál. Část z nich u nás již zaplnila díry na našem pracovním trhu jako řadoví zaměstnanci, lze ale také očekávat, že dříve či později začnou nově příchozí Ukrajinci u nás také chtít podnikat; konečně, již před válkou u nás existovaly tisíce ukrajinských firem. Ovšem s okamžikem podnikání se každý z takových nově vzniklých podnikatelů dostává do rizika, že se mu nebude dařit a zkrachuje. To by se pak mohlo vzhledem k domácí i zahraniční politické situaci stát silným politickým tématem. Proto jsme se znovu obrátili na představitele vládní Pětikoalice i dvou opozičních stran a položili jsme jim všem stejnou otázku:

Má stát dávat garance na některé typy potencionálních pohledávek u Ukrajinců (např. za dlužné nájmy, podnájmy nebo služby, popř. za dluhy vzniklé z podnikání) – a pokud ano, jak hodláte tyto garance v Parlamentu prosadit? A má se na případné dluhy Ukrajinců vztahovat i na tzv. Milostivé léto číslo 2, které se chystá? 

Již tradičně se namáhala odpovědět jen část českého politického spektra, což nelze s ohledem na právo veřejnosti znát postoje a názory těch, které si platí ze svých kapes, považovat za nic jiného, než pohrdáním touto veřejností a občany. Úsudek nechť si udělá každý sám.   

Protože jsou centrálním tématem tohoto dubnového čísla  E-dražby – jejich výhody či nevýhody a jejich budoucnost – rozhodli jsme se kromě řady významných činitelů a expertů (viz předchozí rozhovory) oslovit celkem 20 exekutorů ze všech krajů České republiky, vesměs z krajských měst. Všem jsme rozeslali jednu a tutéž otázku:

Jaká je podle vás budoucnost elektronických dražeb, v čem vidíte jejich největší výhody a přínos a jaké mají podle vašeho mínění nedostatky nebo rizika?

A výsledek? Ačkoliv po telefonu část z nich prohlásila, že má s e-dražbami jen ty nejlepší zkušenosti a slíbili to „hodit na papír“, neměla nakonec naprostá většina z nich ani tolik slušnosti, aby nám odpověděla, že nemají čas. Bohužel, to není apríl. Úsudek nechť si udělá každý sám. (Nu, alespoň ale už víme, na koho se nemáme pro příště obracet

Klady a zápory ISIR- aneb co by na něm šlo po skoro 15 letech fungování ve světle nových technologií, metod a postupů změnit?

ISIR- tedy Insolvenční rejstřík – se letos už přiblíží 15 roku svého narození a užívání. Tato hranice patnácti let je u člověka velmi důležitá: nejenom že dostane občanku, ale může také legálně začít sexuálně žít a jako mladistvý je už za své činy částečně odpovědný. I když je ISIR jen technologickým, neživým produktem, je těchto skoro 15 let od jeho vzniku již také dostatečně dlouhá doba na to, aby se v praxi ukázaly jeho klady i nedostatky (a tyto by se měly řešit ke všeobecné spokojenosti). Za tu dobu se toho totiž mnohé změnilo, a to nejen po právní linii, ale také informačně-technologické stránce. A protože pole těch, kteří s ním pracují je velmi široké, oslovila redakce Konkursních novin do této naší pravidelné anketní rubriky jak podnikatele a advokáta, tak exekutora a insolvenčního správce. Všem pak byla položena stejná otázka:

Současná nelehká „covidová“ doba postihuje, a má vliv opravdu na nás všechny. Nejenom „obyčejné“lidi nebo dlužníky (kteří ovšem mohou profitovat z politického gesta tzv. milostivého léta) ale neklid kolem nás se dotýká i českých právníků. Důkaz k tomuto tvrzení přinesly nedávné volby do vedení České advokátní komory, kde se jasně ukázaly rozpory mezi regiony a „pražskou elitou“. Ukázaly se ale také obavy českých právníků z trendu, který se spolu s levicovým neoliberalismem stále více a rychleji plíží nejen touto zemí, ale i celou Evropou: narůstající tlak státu a jeho represivních složek na prolomení jednoho ze základních pilířů justice i prosté spravedlnosti – nezávislost na státu a mlčenlivost směrem k jejich klientům. Kam až tento trend může vést, je jasné každému, kdo se vyzná v dějinách 1. poloviny 20. století. V souvislosti s tímto jsme položili vybraným expertům na české právo otázku:

V červnu loňského roku vláda schválila návrh nového zákona o veřejných dražbách. Po dvaceti jedna letech platnosti zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách je tu návrh zákona, který by měl stávající zákon nahradit. Díky němu by mělo dojít k zásadní koncepční změně ve způsobu nabývání vlastnictví. V současné době je návrh nového zákona již řadu měsíců v Poslanecké sněmovně a čeká na projednání a schválení. V této souvislosti jsme se vybraných dražebníků zeptali: „Co od nového zákona očekáváte?“ Tady jsou jejich odpovědi:

Vzhledem k tomu, že koronavirová pandemie pokračuje, zástupkyň občanských poraden jsme se zeptali: „S čím se na vás klienti dnes nejčastěji obracejí? Vaše služby jsou stále bezplatné. Kdo přispívá na provoz vaší poradny?“ Tady jsou jejich odpovědi:

Covidová pandemie nás dnes podrobuje náročné zkoušce. Nejde jen o zdraví lidí, ale i o jejich peněženky. Proto jsme se vybraných insolvenčních správců zeptali: „Roste, nebo klesá počet insolvencí?“ Tady jsou jejich odpovědi:

Ekonomicky napjatá situace, která panuje už více jak rok kolem epidemie Covid 19 v Čechii, měla podle některých údajů způsobit úbytek u nás registrovaných obchodních firem a dalších subjektů. Co je na tom pravdy, zjišťovaly Konkursní noviny na místech nejpovolanějších: krajských rejstříkových soudech. A jaké jsou výsledky? 

Insolvenční správce nakládá s majetkovou podstatou dlužníka a v případě konkurzu nese odpovědnost za zpeněžení majetku, řešení insolvenčních a dalších sporů. Jeho cílem je maximalizovat uspokojení pohledávek věřitelů. V této souvislosti jsme se vybraných insolvenčních správců zeptali: „Co soudíte o současném finančním ohodnocení insolvenčních správců?“ Tady jsou jejich odpovědi:

Nový rok je tím pravým obdobím nejen pro předsevzetí do budoucna, ale také k hodnocení časů právě uplynulých. To platí nejen pro jednotlivce a rodinné kolektivy, ale také právnické osoby. Redakce Konkursních novin proto oslovila šest nejúspěšnějších dražebníků roku 2020 a každému položila stejnou a jednoduchou otázku: „Jak hodnotíte uplynulý rok z pohledu vaší společnosti a v čem se lišil od těch předchozích i  jak se do něj promítla opatření učiněná v souvislosti s pandemií Covid-19?“ Odpovědi těch, kteří nám odpověděli, si můžete přečíst zde:

Začátkem listopadu vláda schválila návrh zákona, který zkrátí délku nových oddlužení pro všechny fyzické osoby z pěti na tři roky. Tříletý režim oddlužení by mohl platit v insolvenčních řízeních zahájených po 1. červenci 2021. Proto jsme se insolvenčních správců zeptali: „Co od schválení toho návrhu očekáváte?“ Tady jsou jejich odpovědi:

Pro zobrazení tohoto článku musíte být přihlášen/a. Přihlásit. Nejste členem? Vytvořit účet

Koronavirová krize ovlivňuje každé odvětví justice svým způsobem. Tentokrát jsme se zaměřili na dražby a naše otázka zní: „Jak pokračují dražby v průběhu koronavirové pandemie?“ Tady jsou odpovědi dražebníků:

Koronavirová pandemie nepolevuje, a tak jsme se pracovníků občanských poraden zeptali, zda zájem o jejich služby opadá, nebo naopak roste: „Co hlavně zajímá vaše klienty v čase koronaviru?“ Tady jsou jejich odpovědi:

Koronavirus je dnes celosvětové téma. S následky jeho působení a hlavně s důsledky opatření, která by nás před ním ochránila, se budeme potýkat ještě dlouho. „Jak koronavirová pandemie ovlivňuje vaši práci?“ – zeptali jsme se tentokrát vybraných dražebníků. Zde jsou jejich odpovědi:

Celosvětová koronavirová pandemie se týká, ať chceme nebo nechceme, každého z nás. Proto jsme se tentokráte zeptali některých insolvenčních správců: „Jak koronavirová pandemie komplikuje vaši práci?“ Tady jsou jejich odpovědi: 

Politici velmi často hovoří o tom, jak by chtěli pomoci dlužníkům usnadnit splácení dluhů a lidem v dluhových pastech umožnit návrat do normálního života. Exekuce se totiž v Česku dotýkají statisíců lidí. Místo pomoci ale vláda v únoru schválila zvýšení soudních poplatků. Proto jsme se některých exekutorů zeptali: „Může zvýšení soudních poplatků vést k tomu, že exekuce ještě zdraží?“ Tady jsou jejich odpovědi:

Letos uplyne dvacet let od chvíle, kdy nabyl účinnosti nový dražební zákon.V této souvislosti jsme se některých dražebníků zeptali: „Jaký byl loňský dražební rok a co očekáváte od toho letošního?“ Tady jsou jejich odpovědi:

Před časem vláda projednala a schválila návrh novely exekučního řádu, předložený Ministerstvem spravedlnosti ČR. Proto jsme se obrátili na některé exekutory s anketní otázkou: „Co o tomto návrhu soudíte?“ Tady jsou jejich odpovědi:

Minulý měsíc Ministerstvo spravedlnosti ČR v souvislosti s oddlužovací novelou, která je účinná od 1. června, registrovalo více než tři tisíce návrhů na povolení oddlužení. Protože nás zajímalo, jestli podobný nárůst zájmu o oddlužení zaznamenaly i občanské poradny, některých z nich jsme se zeptali: „Zvýšil se v souvislosti s novelou zájem o vaše služby?“ Tady jsou jejich odpovědi:

V loňském roce bylo v České republice nově zahájeno 505 120 exekucí, což je oproti roku 2017 o 106 445 exekucí méně. Na klesajícím počtu nových exekucí se projevuje několik faktorů. Některé jsou výsledkem legislativních změn. Sem patří například změna zákona o spotřebitelském úvěru, změna advokátního tarifu nebo možnost spojování exekucí od roku 2013. Nepopiratelný podíl má i ekonomická konjunktura posledních let. V této souvislosti jsme se některých exekutorů zeptali: „Počet nově zahájených exekucí v České republice loni výrazně poklesl. Jak vypadá situace letos?“ Tady jsou jejich odpovědi:

Od 1. června 2019 vstoupí v účinnost přelomová novela insolvenčního zákona, která pomůže oddlužit se většímu počtu dlužníků. Reagovat na ni budou muset i občanské poradny, které zadluženým pomáhají. Proto jsme se jejich zástupců zeptali: „Co očekáváte od letošní novely insolvenčního zákona?“ Tady jsou jejich odpovědi:

Po velké insolvenční novele, která nabyla účinnosti v polovině loňského roku, přichází další, již v minulosti velmi diskutovaná novela insolvenčního zákona, označovaná jako oddlužovací. V této souvislosti jsme se některých insolvenčních správců zeptali:

Loni v březnu jsme v Konkursních novinách zveřejnili informaci, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR začalo připravovat návrh zcela nového zákona o veřejných dražbách. Zdá se, že tento návrh je již hotov, a proto jsme se některých dražebníků zeptali: “Co očekáváte od připravovaného zákona o veřejných dražbách?” Tady jsou jejich odpovědi:

Loni poklesl počet dražeb proti roku 2016 téměř o čtvrtinu. Protože nás zajímalo, zda tento trend pokračuje, vybraných dražebníků jsme se zeptali: „Je letos situace lepší? Zvýšil se počet dražeb? Zvedla se i hodnota draženého majetku?“ Tady jsou jejich odpovědi:

V minulých dnech Poslanecká sněmovna projednala ve druhém čtení vládní návrh novely insolvenčního zákona. V této souvislosti jsme se vybraných insolvenčních správců zeptali: „Co očekáváte od této novely?“ Tady jsou jejich odpovědi: