Autorské právo k dílu vytvořenému za použití umělé inteligence
25.01.2024
Umělá inteligence se stává neodmyslitelnou součástí našeho života a velmi rychlým tempem proniká do oblasti obsahu tvorby. Otázka zní, kdo je autorem díla vytvořeného pomocí umělé inteligence.
Schopnost umělé inteligence generovat text a grafiku na základě zadání je již dnes široce dostupná a snadno použitelná. Aby bylo jakékoliv dílo chráněno autorským právem, musí ale splnit určité podmínky. Musí se jednat o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti člověka, který je vyjádřen v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, včetně formy. Tato tvůrčí činnost musí být dostatečně kreativní. Podíl kreativity není přesně určen, je u každého díla specifický.
Podle platných autorských zákonů je autorem díla fyzická osoba, která dílo vytvořila. Toto je typické pro kontinentální Evropu a vychází z přesvědčení, že pouze fyzické tvůrčí schopnosti nezbytné pro vytvoření autorského díla, mohou dílo hodné právní ochrany vytvořit. V jiných právních systémech, například v angloamerickém, je možné, aby autorem díla byla i právnická osoba.
Pokud použijete umělou inteligenci jako nástroj, aby vytvořila obraz ve stylu Picassa, který představuje Sofokla a Čingischána při hře stolního tenisu, umělá inteligence vám ho bez problémů vygeneruje. Kdybyste takový obraz namalovali sami, bylo by jasné, že jste autorem díla a vaše autorství by bylo chráněno autorským právem. Ale co v případě, kdy dílo vytvoří umělá inteligence? Kdo je tedy autorem tohoto díla?
Existují tři možnosti, jak odpovědět na tuto otázku:
Umělá inteligence jako autor díla: Umělá inteligence vykonala největší část práce při vytváření díla, a proto by mohla být považována za autora. Nicméně, inteligence je umělá hledí se na ní jako na věc. Věc je bez právní subjektivity, a proto nemůže být autorem díla.
Tvůrce umělé inteligence jako autor díla: Tvůrce umělé inteligence vytvořil algoritmus, se kterým umělá inteligence pracuje. Tím definuje mantinely, ve kterých je umělá inteligence schopná něco vytvořit. Nicméně, zatím většina umělé inteligence funguje na principu „black boxu“, kdy tvůrce algoritmu nemá přesný přehled o tom, jak rozhoduje. Tato konstrukce autorství je tedy sporná.
Uživatel umělé inteligence jako autor díla: Uživatel umělé inteligence, který zadává pokyny, poskytuje informace, rozhoduje a „diriguje“ vytvoření díla, může být za autora považován. Bez jeho podstatného tvůrčího přínosu by dílo nikdy nevzniklo. Uživatel, jehož kreativní činnost se významně projeví ve finálním tvůrčím díle, může být považován za autora výstupu.
Co na to říkají soudy?
Otázka autorství umělé inteligence byla předmětem soudních sporů i v jiných zemích. V některých zemích bylo rozhodnuto, že umělá inteligence nemůže být považována za autora díla. V USA, Spojeném království a Německu byl zamítnut návrh na přihlášku patentu na vynález umělé inteligence.
V kontextu platné legislativy je tedy nutné jednoznačně odmítnout snahu o přiznání autorství umělé inteligence k dílům vytvořeným s její pomocí. Umělá inteligence je věc, nástroj bez právní subjektivity. Díla vytvořená pomocí umělé inteligence představují novum pro autorské právo. Než zákonodárce nastaví jasné mantinely můžou soudy v otázkách autorství umělé inteligence, rozhodovat různě.
Spoluautorství může být také zvažováno jako možnost, autorská práva by náležela jak uživatelům, tak autorům umělé inteligence. Je nutné přiznat, že umělá inteligence má podíl při tvorbě děl, a proto by se tato otázka měla řešit a upravit v souladu s technologickým pokrokem a potřebami moderní doby.
Osobně se domnívám, že by autorské právo mělo být přiznáno tomu, kdo má největší tvůrčí přínos při vytváření díla pomocí umělé inteligence. Uživatelé a tvůrci umělé inteligence by měli být uznáváni jako spoluautoři díla, neboť bez jejich kreativní invence by dílo nikdy nevzniklo.
Autor: Mgr. Petr Janša, MBA, LL.M.
Foto: Archív KN
Reklama
Aktuální číslo
2024 – 08