Hovoříme s Ing. Jaroslavem Hradilem, ředitelem a členem správní rady Prokonzulta
JAK TO TAK VYPADÁ, KLASICKÝM DRAŽBÁM UŽ POMALU ZVONÍ UMÍRÁČEK. COVIDOVÁ GLOBÁLNÍ PANDEMIE BYLA PRO NĚ ASI TOU POVĚSTNOU POSLEDNÍ KAPKOU, LABUTÍ PÍSNÍ A BEZPRECEDENTNÍ UZAVŘENÍ ČESKÉ SPOLEČNOSTI UVOLNILO V DUCHU HESLA „Z NOUZE CTNOST“ CESTU NA DÁLKU VEDENÝM ELEKTRONICKÝM DRAŽBÁM. COŽ JE – SOUDĚ PODLE POSITIVNÍCH OHLASŮ NA NĚ – ASI JEDNA Z MÁLA VÝHOD TOHOTO KROKU, HRANIČÍCÍHO S PORUŠOVÁNÍM ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH PRÁV A SVOBOD. POŽÁDALI JSME TEDY O ROZHOVOR NA TOTO V DNEŠNÍ DOBĚ AKTUÁLNÍ TÉMA ŘEDITELE A ČLENA SPRÁVNÍ RADY PROKONZULTY ING. JAROSLAVA HRADILA. PODLE NĚJ JE TOU NEJVĚTŠÍ VÝHODOU SKUTEČNOST, ŽE ZÁJEMCE O ÚČAST V NÍ SE JÍ MŮŽE ZÚČASTNIT Z DE FAKTO LIBOVOLNÉHO MÍSTA. „DALŠÍ VÝHODOU UŽ SPÍŠE PRO ORGANIZÁTORA A NAVRHOVATELE JE ELIMINACE MOŽNÝCH PLETICH MEZI ÚČASTNÍKY,“ ŘÍKÁ ZASVĚCENĚ ING. HRADIL.
Jakou vidíte budoucnost pro elektronické dražby? Je to fenomén, který je nutné brát vážně a jehož význam a počet bude stoupat nebo je současný stav vyvolán jen situací kolem pandemie koronaviru?
Elektronické dražby stejně jako elektronické aukce nejsou fenoménem vzniklým v souvislosti s Covidem. Zájem o tento způsob zpeněžení je jak na straně kupujících, tak na straně prodávajících dlouhodobě vysoký a rozhodně tento trend je nepochybně jediný možný. V dnešní době už i důchodci nakupují on-line a není to pro ně žádné sci-fi.
Došlo kvůli němu k poklesu dražeb v minulém, již druhém roce koronakrize, a to jak elektronických tak klasických dražeb? Nebo naopak došlo k nárůstu dražeb v této časové periodě? Dražby jsou přitom považovány na nejčistší a nejprůhlednější způsob zpeněžení majetku. Jaký je v rámci Prokonzulty poměr pořádaných elektronických dražeb k těm klasickým?
Elektronické dražby již několik let u nás tvoří snad 99,9% a klasickou dražbu organizujeme skutečně jen velmi výjimečně na výslovné přání navrhovatele v okamžiku, kdy je to odůvodněné. Typicky třeba společná dražba, která dle názoru MMR nejde udělat elektronicky. Covid na pokles počtu dražeb vliv neměl. Pokles dražeb je způsoben dlouhodobě tím, že pro dnešní rychlou dobu jsou dražby už málo pružné, byť jsou stále nejvíce transparentním způsobem zpeněžení. Proto tolik roste obliba elektronických aukcí.
Ptám se vás z toho důvodu, že jste zástupcem Prokunzulty, která je dosud stále jedničkou na tuzemském dražebním trhu, takže jste bezesporu velmi informovaný o situaci na tomto trhu. Jaké jsou podle vás největší výhody elektronických dražeb oproti těm klasickým a svědčí pro jejich uspořádání i právní prostředí v České republice – nebo by bylo záhodno situaci v naší legislativě nějak řešit?
Největší výhodou e-dražby je skutečnost, že zájemce se může účastnit z de facto libovolného místa. Neztrácí čas, nemá náklady s cestováním, neriskuje kalamitu v dopravní situaci. I pro případné přihlížející platí totéž. Další výhodou už spíše pro organizátora a navrhovatele je eliminace možných pletich mezi účastníky, což při e-dražbě nemají účastníci jak udělat.
A co se týče legislativy ve smyslu e-dražeb, ta je podle mě dostatečná. To spíš zákon o veřejných dražbách sám by chtěl přepracovat. Ale pozor! Ne v tom smyslu, jak se na to vrhají ministerští byrokraté. Ale aby znění zákona odráželo reálnou současnou situaci na trhu a ve společnosti. Aby byl prostě použitelný, srozumitelný, praktický a hlavně, aby jej nebylo nutno hned za půl roku měnit a novelizovat. Takže v tomto duchu – lepší žádná změna než špatná.
Jak si bude podle vašeho odhadu stát dražebnictví u nás třeba za pět let? Má nějakou positivní střednědobou a dlouhodobou perspektivu nebo bude nahrazeno jinými způsoby?
Tento výhled na pár let dopředu je definován onou již zmíněnou případnou změnou zákona. A kutilství zákonodárců nelze predikovat, pokud chce člověk setrvat v seriózní rovině a ne se pouštět do populistických spekulací.
Využíváte v rámci své činnosti v Prokonzultě kromě dražeb také aukce, které nejsou oproti dražbám legislativně tak dobře ošetřeny a co vás k využití aukcí vede?
Samozřejmě e-aukce využíváme v míře víc než hojné. E-aukce jako taková sice není podchycena zákonem, ale jako dlouholetý a zkušený dražebník používáme zcela analogické postupy jako při dražbách. Takže v tomto legislativním smyslu, že něco není zcela přesně definováno nevidíme vůbec žádný problém.
A k využití aukcí nás vede jejich pružnost, možnost nastavení smluvních podmínek, lhůt. Lze stanovit zajímavou vyvolávací cenu a nechť samotní účastníci a zájemci, tedy skutečný trh, stanoví tržní cenu, kterou za předmět jejich zájmu hodlají dát. A tato pak je či není zadavatelem schválena a akceptována.
Navíc u e-aukce není povinnost disponovat posudkem znalce na cenu obvyklou. Navíc ne starším než půl roku, jako je tomu u dražeb. K čemu takový posudek je? Jen snůška teorie, k níž dopracovat se stojí spousty času a nákladů. Jak jsem již uvedl, zájemci jsou trh a oni stanoví tržní cenu v daném místě a čase.
Je na závěr něco důležitého, na co jsem se vás v souvislosti s dražbami – nejen těmi elektronickými- nezeptal, co zde nezaznělo a co by podle vás zaznít mělo?
Víte, dražby jsou nepochybně velmi zajímavý a skutečně transparentní způsob jako prodeje, tak nákupu. Existují od nepaměti a lidstvo je zná. Vždyť i handlování a smlouvání o ceně na bazaru v Arábii nebo na trhu kdekoliv jinde je vlastně taky něco jako dražba. Jen je potřeba je zjednodušit a přiblížit potřebám nás dražebníků a především běžných lidí – zájemců. A hlavně v rámci našeho malinkého státu věc sjednotit a nemít tady víc druhů a způsobů dražeb než je snad i dní v týdnu. V tom se pak běžný člověk těžko orientuje a není to pro něj dostupné a srozumitelné. Ale to by bylo snad na samostatný článek…
Reklama
